Navážu-li na výše zmíněný citát, v mém životě mě okouzlovalo a stále okouzluje mnoho věcí. Z toho vzešlo mnoho snů, ze kterých se některé splnily, některé se nikdy nesplní a ty zbylé možná ještě čekají na svůj čas. Být psycholožkou, to byl jeden z těch velkých snů. Vybrala jsem si ho přibližně ve čtrnácti letech, protože jsem cítila, že v této práci je můj smysl života. Tedy část z něj. Vzešel zřejmě z interakce zdravotnických genů a lásky k příběhům. Tak totiž vnímám svou práci a vlastně i život sám - jako objevování a tvoření našeho příběhu, příběhu naší duše. Ta k nám mluví právě tím, co nás v dobrém slova smyslu okouzluje nebo naopak "zaklíná". Promlouvá prostřednictvím našeho těla, pocitů, lidí, které v životě potkáváme, situací, ve kterých se nacházíme... A když jdeme po těchto stopách, skládáme si postupně svůj příběh uzdravení, štěstí, kariéry... nebo čehokoliv jiného, co je pro vás důležité. 

​

Bývala jsem hodně fixovaná na logiku a racionalitu.  Postupem času jsem se však posunula k daleko spirituálnějšímu pohledu na život... aniž bych první jmenované zcela zavrhla. Racionalita mi stále přijde důležitá a fascinace biologií, zejména fungováním lidského těla, mi asi zůstane navždy. Ale nemyslela jsem si, že se v dospělosti pod tlakem okolností vrátím k tomu, co se mi poněkud nešikovně snažila již v dětství vštípit moje babička - že jsou na světě síly, kterým tak docela nerozumíme, ale přesto se s nimi můžeme sladit a využívat je pro naše dobro. Že náš duch je mocnější, než si myslíme, a když toto pochopíme, můžeme tím uzdravit naši psychiku, tělo i vztahy. A jak je krásné tuto provázanost mezi tímto vším objevovat. Není k tomu třeba věřit na anděly, nechat si načítat auru nebo tak něco. Ke každému život mluví tak, jak je mu blízké. Život není proti nám, chce s námi spolupracovat, jen my to někdy nevidíme a nevědomě jdeme proti němu. 

​

I já sama se stále učím. Nevím všechno a nemám vše dokonalé.  Vystudovala jsem jednooborovou psychologii a absolvovala jsem čtyři roky psychoterapeutického výcviku, kurz Psycholog ve zdravotnictví a základní kurz Access Bars. Pracovala jsem tři roky v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Poté osm let jako školní psycholožka a dva roky v Centru pro rodinu a děti. Nyní pracuji jako psycholožka v organizaci Zkusme to jinak, z.s. (www.zkusmetojinak.com). Stopy duše jsou mým soukromým projektem. Setkala jsem se s pestrou škálou klientů a problémů a každé toto setkání pro mě bylo obohacující... a věřím, že ve většině případů to bylo oboustranné.